Ačkoliv žijeme ve světě elektronickém a digitálním, pořád zůstávají základy v původní korespondenci, která má historické kořeny v dobách dávno minulých.

Jak to začalo?

Poslům na koních ve starověku, kteří doručovali zprávy z bitev, už odzvonilo dávno. Poštovní vozy tažené koňským spřežení už jsou také dávnou minulostí. I když mnohé pozůstatky můžeme vidět na pojmenování hospod a restaurací, kde poštovní panáčci přespávali, najedli se a nahrazovali unavené koňské spřežení odpočinutými. Kolik názvů restauračních zařízení U pošty jste už na svých cestách zahlédli?

Jak to vypadalo v Čechách?

V našich zemích došlo k organizovanému doručování korespondence hlavně na počátku 18. století. I když ty úplně prvních počátků systému poštovního doručování jsou zaznamenány už v 16. století. Po druhé světové válce už existovala Československá pošta a v podstatě s několika legislativními úpravami zůstala dodnes. Taková je historie. Teda velmi rychle proběhnutá. A Vy byste ji zavrhli? Naopak.

Poštovní služby neminou ani Vás.

V dnešní době jsou poštovní služby také potřebné. A navíc jsou poskytovány na daleko vyšší úrovni. Ať už se jedná, třeba o nabídku obalů pro různé typy tiskopisů, nebo objemných balíků. Některé věci nemůžete poslat elektronickou poštou, nebo prostřednictvím datové schránky. Jak byste to udělali s různými předměty, jako jsou oděvy, nebo drobné dárky? Takže poštovní úřad byl, je a bude, milí koumáci. Pokud si myslíte, že už nikdy nebudete potřebovat poštovní služby, tak je dost možné, že se sejde čas s nutností a Vy budete mlčky stát u přepážky a posílat, třeba balíček synovi do zahraničí. Proto neříkejte nikdy slovo nikdy.

A navíc neříkejte, že jste si nikdy nebyli vyzvednout doporučené psaní, nebo že Vám občas nepřijde pohlednice od známých, kteří zůstali u tradičních pozdravů z dovolené. A jak příjemné je otevřít schránku a naleznout tam něco jiného, než složenky a úřední psaní, viďte?